Občasná hladovka je klíčovou strategií proti stárnutí a k dlouhověkosti

17.05.2015 19:37

Naši dávní předkové se vyvíjeli v prostředí naplněném stresem a nouzí. Často jim nebylo dostupné žádné jídlo a proto u nich bylo hladovění běžným jevem. Tento způsob života nám zanechal genetické stopy s klíčovými informacemi ovlivňujícími naše zdraví a tělesnou kondici. Občasné hladovění snižuje tzv. oxidativní stres, urychluje nápravné procesy v tělesných buňkách a ukazuje se být klíčovou strategií pro oddalování stárnutí i pro dlouhověkost.

Tisíce let, kdy se lidé setkávali s nouzí o jídlo, vedly naše tělo k tomu, že si vyvinulo ochranný mechanismus, aby se dokázalo adaptovat na střídavé fáze hojnosti a nedostatku. Během období nedostatku se buněčné membrány stanou vnímavějšími na inzulín. To je velmi důležité když je jídla málo, protože to zajistí, aby se každý kousek zkonzumovaných potravin efektivně spotřeboval nebo zpracoval a uložil.

V období hojnosti tělo zase snižuje citlivost buněk na inzulín ve snaze zabránit stresu z vysokého kalorického příjmu. To vede ke zvýšeným hladinám inzulínu, k ukládání tuků, ke zvýšenému oxidativnímu stresu a v těle vzniká prostředí náchylnější k zánětlivosti. Inzulín navíc podporuje dělení buněk a to bývá dalším rizikovým faktorem pro vznikání rakovinových formací.

V dnešní době zažíváme v západním světě masivní přebytky zdrojů potravin. Můžeme jíst kdykoliv, kdy si usmyslíme. Mnoho poradců doporučuje jíst 5-6 menších dávek jídla za den. Takový postup ale tělu předává signál nadbytku, jenž potlačuje produkci hormonů, zajišťujících regeneraci tkání a působících proti stárnutí.


Spouštění genetických opravných mechanismů

Občasné hladovění působí naopak jako spínač určitých genetických mechanismů pro opravy, které navíc i stimulují buněčné omlazování. Potřeba adaptovat se na omezený přísun stravy pak umožňuje určitým buňkám, aby během doby nedostatku žily déle. Energeticky je méně nákladné opravovat poškozenou buňku, než vyvolat její dělení a nechávat tvořit buňky nové. Mívá to rovněž příznivé účinky proti vzniku rakovinových formací a jejich bujení.

Takovéto genetické opravné mechanismy se spouští díky uvolňování růstových hormonů HGH (human growth hormone). Tyto jsou známé svými schopnostmi vyvolávat fyziologické změny v metabolismech nebo zlepšovat spalování tuků a uchovávat proteiny. A právě proteiny spolu s aminokyselinami se využívají k opravám tkání s kolagenem, které pak zlepšují funkčnost a sílu svalstva, šlach, vaziva nebo kostí. HGH rovněž zlepšují funkčnost kůže, omezují tvoření vrásek a urychlují hojení jizev nebo popálenin.

HGH mají proti inzulínu opačnou funkci. Jsou zaměřeny na opravu tkání, efektivní využití stavebních látek, aktivitu imunitního systému a působí tak proti zánětům. Inzulín je zase určen k uchovávání energie, k podpoře buněčného dělení a k imunitní aktivitě, projevující se záněty. Právě u zánětů bývá inzulín dominantním hráčem. Když v těle vznikne požadavek na produkci inzulínu (například po příjmu potravy s vyšším obsahem sacharidů), brzdí se automaticky produkce HGH.

 

Půst je mocnou léčebnou metodou

Občasná hladovka je jednou z nejúčinnějších metod pro léčení zánětů, posilování imunity a pro lepší uzdravování. Svou roli k tomu hraje i skutečnost, že mnoho lidí mívá při infekcích nutkání ke zvracení. Jde o přirozený mechanismus, kterým se naše tělo samo hlásí o půst, aby si mohlo uvnitř vytvořit správné prostředí pro posilování imunity.

Vědci z the Intermountain Medical Center Heart Institute zjistili, že muži, kteří absolvovali 24-hodinový půst, vykazovali zvýšení HGH v krevním oběhu až o 2000%. Naproti tomu u testovaných žen docházelo ke zvýšení HGH o 1300%. Navíc bylo zjištěno, že se lidem při hladovce významně snižuje obsah triglyceridů a upravují se jejich hladiny HDL cholesterolu i cukru v krvi.

Možná nejlepším způsobem, jak začít s půstem, je poskytnout svému tělu každodenně 12 hodin klidu od večeře do snídaně. Díky němu pak má tělo k dispozici 4 hodiny na kompletní trávení a k tomu ještě dalších 8 hodin pro játra, aby v nich mohl proběhnout kompletní cyklus detoxifikace. Jakmile se tento způsob stane vaším běžným životním stylem, zkuste si pak jednou za týden prodlužovat půst na 16-18 hodin. A až potom je optimální jednou týdně absolvovat plný 24-hodinový půst...


Přerušované hladovění prospívá zdravému mozku


Podle nové studie, kterou prováděl the National Institute on Aging v Baltimoru je zjevné, že 1 až 2-denní půst prováděný každý týden zřejmě zlepšuje stav mozku u nemocných s Alzheimerovu nebo Parkinsonovou chorobou. Vědci odhalili, že zastavení příjmu potravy na krátkou dobu spouští ochranné mechanismy v mozku, které působí také proti následkům neurodegenerativních problémů.

Vědecký tým vedený prof. Mattsonem objevil, že snížení příjmu potravin na cca 500 kalorií při půstu dostačuje k optimálním účinkům a může významně zlepšit dlouhodobou poznávací funkci mozku. Mezi jídla, která jsou doporučována ke konzumaci při půstu, patří zelenina bohatá na vlákninu, neslazený čaj nebo voda.

Omezení kalorického příjmu mívá blahodárné účinky na lidské zdraví a může prodlužovat délku života - to ostatně není nic nového pod sluncem. První výzkumy sledující účinky diet s omezeným počtem kalorií se datují zpět až od roku 1934, kdy vědci z the Cornell University popsali výsledky experimentu s morčaty, krmenými dietou se sníženým počtem kalorií. Zjistili, že nutriční hladiny těchto morčat byly zvýšené a tato se dožívala až dvojnásobného věku ve srovnání s běžnými morčaty. Později zkoumal účinky omezeného kalorického příjmu ještě detailněji Dr. Roy Walford na UCLA a odhalil, že takovýto druh diet mívá potenciál k léčení mnoha nemocí vysokého věku a těmto dietářům přináší omlazující účinky.


Hladovka chrání tělo proti chemoterapii

Vědci se domnívají, že vyhladovělé buňky mohou lépe odolávat stresové zátěži, protože přechází do stavu hibernace, kterým šetří energii. Oproti tomu nádorové buňky, které nemají tuto schopnost, se neumí ani hibernovat. Jestliže tedy hibernace chrání proti toxinům, mohlo by to vysvětlovat, proč chrání i proti chemoterapii.


Tři velká jídla denně jsou ve skutečnosti zdravější než mnoho menších jídel.

Ze studie, provedené vědci z univerzity v Missouri a publikované v magazínu The Obesity vyplývá, že pro lidi potýkající se s nadváhou by mohlo být nejzdravější volbou jíst jen tři větší jídla za den.

Protože se četnost obezity v USA od roku 1980 zdvojnásobila a stále roste, věnují se vědci v oblasti medicíny neustálému pátrání po způsobech, jak by lidé mohli udržovat svou váhu na optimálních hodnotách. Obezita má totiž významnou souvislost se zvýšením rizika kardiovaskulárních chorob, diabetu 2.typu, různých druhů rakoviny nebo s předčasným úmrtím. Kromě toho také souvisí s oslabením poznávacích schopností a s demencí, včetně Alzheimerovy choroby. V USA je dnes jako obézní klasifikována více než jedna třetina obyvatel.

Avšak nejpopulárnější stravovací doporučení - přestože bývá tak propagováno zdravotníky - nebylo dosud řádně vědecky ověřeno s ohledem na správnost nebo svou aplikovatelnost u lidí, kteří jsou již obézní.


Méně jídel znamená méně tuku a nižší riziko nemocí.

Vědci sledovali osm obézních žen ve dvou dnech. Při první návštěvě byly ženám dány instrukce, podle kterých měly zkonzumovat tři dávky tekutých jídel, každé mělo obsahovat 500 kalorií. Při druhé návštěvě jim bylo předepsáno konzumovat šest dávek po 250 kaloriích. V obou kontrolních dnech vědci ženám měřili každých 30 minut hladinu jejich krevního cukru.
Zjistili, že hladiny cukru byly u těchto žen významně nižší při režimu tří jídel za den
Větší porce jídel konzumovaných méně často snižuje hladinu tuku v krvi. Z dlouhodobějšího pohledu tento způsob stravování může ženám trvale snížit tuk v krvi a tím snížit i jejich rizika vzniku srdečních onemocnění.
Navíc méně zatěžujete tělo.