JAK JE TO TEDY S TÍM HLADEM, ANEB INTERMITTENT FASTING

28.02.2015 15:17

Tak jak je to vůbec s tou snídaní, je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne?

Možná to pro některé z vás bude šok, ale z hlediska metabolismu, resp. jeho obávaného zpomalení, se nic moc nestane. Lidské tělo je geneticky velmi dobře vybavené na to, snášet mnohem delší období hladu, než jen pár hodin a upřímně, pravidlo: najezte se dřív, než dostanete hlad, je určené pro sportovce a kulturisty, zkrátka pro ty, kteří chtějí přibírat.

Naše tělo je jedním z nejdokonalejších výtvorů matky přírody a má skvělé mechanismy, kterými nás upozorní, když mu něco chybí. Pravda, některé jeho jemné signály vytrvale přehlížíme, ale zrovna hlad se umí hlásit poměrně výrazně. 

Vzhledem k masivnímu růstu obezity a s ní spojených problémů (kardiovaskulární choroby, cukrovka, rakovina...) by nás mělo zajímat, CO jíme. Jen tak na okraj, ke zpomalení metabolismu dochází zhruba po 3 a více dnech hladovění, tedy cca 80 hodinách, a to – ve vší úctě – málokdo z nás vydrží.

Co to je, jak se to provádí a k čemu je to dobré?
Intermittent Fasting (IF) je prodlužování doby bez jídla mezi jídly. Existují různé verze – od 12/12, která je docela rozšířená, pro mnoho lidí přirozená a pohodlně dosažitelná, při které 12 hodin nejíte, do čehož se počítá i noc, a dalších 12 hodin máte na to, abyste se během nich najedli do sytosti. V praxi to vypadá tak, že poslední jídlo dne budete jíst např. v 18 (19, 20...) hodin, a snídani si pak dáte ráno v 6 (7, 8...) hodin. Nejrozšířenější variantou je ovšem už poněkud těžší verze IF – 16/8, tedy 16 hodin půstu a 8 hodin, ve kterých jíte, co se do vás vejde, myšleno samozřejmě opravdového jídla, ne různých fastfoodových vychytávek a Hruškových kuřecích kůžiček nadívaných houskami!
Začíná se tím, že přeskočíme snídani, aby se natáhl noční půst na delší období. Ptáte se proč? Mezi nejčastěji jmenované výhody IF patří věci, které by se vám mohly líbit, např.:

  • rychlejší zotavení po intenzívním tréninku
  • zlepšení citlivosti na inzulín
  • zlepšení regulace ghrelinu (hormonu, který ovlivňuje pocit hladu)
  • zvýšení sekrece HGH (lidského růstového hormonu)
  • zpomalení stárnutí mozku a pozitivní vliv na mozkovou činnost
  • podpora „samočistící" funkce těla
  • odbourávání tuku při současném zachování svalové hmoty

A uvádí se, že je to jedna z možných strategií v prevenci a boji proti rakovině.